Čeňkova Pila
Je doloženo, že na soutoku Vydry a Křemelné stával mlýn s vodním kolem už v roce 1717.
Původní mlýn přebudoval na dřevozpracující závod pražský obchodník se dřevem Čeněk Bubeníček (1807–1888).
Pila prosperovala, velký rozmach nastal po lesních kalamitách v letech 1863 a 1870.
V roce 1892 zakoupilo pilu od dědiců Čeňka Bubeníčka město Kašperské Hory. Vznikla zde truhlářská dílna. Poté, co v roce 1910 vyhořela, bylo rozhodnuto o přebudování na vodní elektrárnu.
Vodní elektrárna Čeňkova pila
Na prodlouženém vodním náhonu pily byla v roce 1912 postavena malá vodní elektrárna, která zásobovala elektrickou energií město
Kašperské Hory. Původní soustrojí s Francisovou turbínou je dosud
funkční. Elektrárna je národní technickou památkou.
Vodní elektrárna Vydra
Vodní elektrárna Vydra byla postavena v letech 1937–39 a využívá vodu z Vchynicko–tetovského plavebního kanálu, přiváděnou sem podzemní štolou přes akumulační nádrž a vyrovnávací komoru zvanou Vodní zámek. V objektu je přístupná expozice ZČE (historie hydroenergetiky na Šumavě, model Vchynicko-tetovského plavebního kanálu a elektrárny Vydra, průhled do strojovny, …).
Vydra, Křemelná, Otava
Soutokem dravých šumavských řek
Vydra a Křemelná vzniká zlatonosná řeka Otava. Soutok je bezproblémově
přístupný a je ideálním místem pro relaxaci.
Smrk Bedřicha Smetany
Majitel pily Čeněk Buběníček vybudoval vedle závodu i letní sídlo pro svou rodinu, kam zval pražské umělce.
Nedaleko pily rostou tři mohutné smrky. Jeden z nich zde při své návštěvě roku 1867 zasadil skladatel Bedřich Smetana. Vydra se údajně stala inspirací pro vznik slavné symfonické básně Vltava.
Vchynicko–tetovský plavební kanál
Významná technická památka, dílo schwarzenberského inženýra Josefa Rosenauera. Byl vybudován v letech 1799–1800 pro přepravu dřeva z tehdy nepřístupných lesních revírů v údolí Modravy. Kanál je 14,4 km dlouhý 4,5 m široký. Výškový rozdíl je 190 m. K plavení byl využíván do roku 1952. Kanál se dochoval ve velmi dobrém stavu, s původním vyzděním, dlážděným dnem a klenutými kamennými můstky. Kanál začíná 72 metrů dlouhým a 3,5 metrů širokým dřevěným hradlovým mostem (Rechle u Modravy). Rechle sloužily k přemostění řeky Vydry a k zachycování plaveného dříví, které bylo následně odváděno do plavebního kanálu. Kanál obchází téměř po vrstevnici nesplavný balvanitý úsek řeky Vydry a je zakončen skluzem, kterým dřevo padalo do řeky Křemelná nedaleko Čeňkovy Pily.
Naučná stezka Povydří
Divoký skalnatý kaňon Vydry bývá označován jako jedno z nejkrásnějších a nejromantičtějších údolí u nás. Naučná stezka začíná v osadě Antýgl (bývalý královácký dvorec s rekonstruovaným souborem typických šumavských staveb) a končí na Čeňkově Pile. Obě místa jsou dostupná autem i autobusem. Naučná stezka je 7 km dlouhá a je opatřena informačními panely.
